Historie sboru

Založení dobrovolných hasičů v Blovicích v roce 1882 a jeho činnost do roku 1918.

„Pořádek při hašení ohně“ z roku 1833 nebyl a ani nemohl být dostatečným prostředkem pro úspěšné zdolávání požárů. Bylo to jen nařízení, které jistým způsobem organizovalo, jak má být prováděna lokalizace požáru, kdo k čemu je při požáru určen a co má při něm vykonávat. Vše podle tohoto pořádku bylo prováděno nařizovací cestou, které se musel každý podrobit, ovšem bez předběžné průpravy. To se ukázalo jako nedostatečné, zvláště při požáru v roce 1868, kdy padly v Blovicích za oběť ohni domy č. p. 45, 46, 47, 61 a 62 a další dva domy musely být zbořeny, aby se předešlo dalším škodám. V roce 1877 došlo k obrovskému požáru na Hradišti, kde shořely stáje v panském dvoře.
Pokrokoví blovičtí občané začali již po těchto požárech uvažovat o myšlence, jakým způsobem sdružiti občany, kteří by dobrovolně pomáhali při hašení požárů. Měli určitý vzor v prvním českém dobrovolném hasičském sboru, který vznikl v roce 1864 ve Velvarech. V následujících letech se našli další nadšenci i v jiných místech. Myšlenka založit Sbor dobrovolných hasičů stále sílila a v roce 1881 byl v Blovicích utvořen komitét pro založení sboru, jehož předsedou se stává blovický občan Josef Brandl. Komitét připravil stanovy, které byly počátkem roku 1882 schváleny.
Tak dochází ke vzniku organizace, která kromě svého vlastního poslání, jímž je zachraňování majetku při požárech a živelných pohromách, hraje po celou dobu své existence ještě další významnou roli v kulturním a společenském životě našeho města. Vedle již dříve založených organizací, kterými byly Občanská beseda, založená v roce 1868, společnost „Randál“, založená r. 1870, Literární spolek založený r. 1879 a Vlastenecký spolek Úslavan, jehož prapor Sbor dobrovolných hasičů později vlastnil a který se právě roku 1882 rozešel, vznikl zde tedy spolek, který kromě svého vlastního, v mnoha směrech záslužného poslání významným způsobem doplňuje kulturní a společenský život Blovic.
První valná hromada Sboru dobrovolných hasičů v Blovicích se konala 1. dubna 1882. Bylo na ní přítomno 86 členů a do správního výboru byli zvoleni tito činovníci:

  • starosta: Josef Fr. Karlík, majitel parních mlýnů a zemský poslanec
  • náměstek starosty: Jan Žák, ředitel panství na Hradišti
  • velitel: Jan Klement, okresní tajemník
  • náměstek velitele: František Šafařík, notář, kancelista
  • jednatel: Václav Kratochvíl, soudní diurnista
  • pokladník: Karel Homan, měšťan

Blovická obec darovala založenému sboru ruční čtyřkolovou stříkačku a přenesla na sbor právo působení při požárech. Stalo se tak purkmistrovským výměrem ze dne 10. července 1882, č. 432, ve kterém byly v XI. odstavcích stanoveny podmínky, ze kterých bude sbor zasahovat při ohni.
Sbor dobrovolných hasičů v Blovicích působil po svém založení i v sousední obci Hradiště, což je zřejmé z toho, že obec Hradiště přistoupila v roce 1883 za zakládajícího člena a složila do pokladny sboru 20 zl. r. č. Téhož roku také majitel hradišťského panství hrabě Eduard Pálffy daroval jednou provždy 150 zl. r. č. a rok předtím hrabě se Schönebornů v Lukavici 20 zl. r. č. Složení prvního výboru i finanční příspěvky, které dala sboru vrchnost, ukazují na to, že o jeho činnost měli v prvních dobách zájem především ti, jejichž značný majetek byl požáry nejvíce ohrožen. Proto také poskytl založenému sboru příspěvek hrabě Pálffy, ačkoliv hradišťské panství již dávno předtím mělo dřevěnou ruční stříkačku a i v Blovicích s ní při požárech pomáhalo. Základem sboru a veškeré jeho záslužné práce bylo ovšem vždy činné členstvo z řad prostých blovických občanů.
Výbor i činné členstvo upustilo ihned po ustavení sboru do nadšené práce. K cvičení členstva byl pozván v té době známý hasičský cvičitel Josef Kámen z Plzně. Jeho obětavostí a pílí členů sboru mohlo dojít k tomu, že již za necelé tři měsíce po založení sboru vystoupil před občanstvo se svým prvním veřejným cvičením.
18. června 1882 se konala v Blovicích první veřejná slavnost, která byla zahájena ráno v 5 hodin budíčkem a pokračovala v dopoledních hodinách cvičným zásahem při požáru a žebříkovým cvičením. Odpoledne se konal koncert a večer taneční věneček. Podle dochovaných záznamů měla tato slavnost velmi pěkný a zdařilý průběh. Cvičení se zúčastnilo 44 činných členů a v tu dobu čítal již sbor 108 členů.
Prospěšné působení sboru se projevilo velmi brzo. Již krátce po svém založení a i v pozdějších letech musel velmi často zasahovat při požárech. Do roku 1918 se zúčastnil sbor v samotných Blovicích hašení 29 požárů a na Hradišti a Bohušově to bylo 7 požárů. Sbor zasahoval i při požárech v okolí a hned po svém založení v roce 1882 se činně zúčastnil činně zúčastnil 4 požárů.
Velikou zachraňovací akcí, při které byl celý sbor zapojen, byla jeho součinnost při likvidaci následků železniční katastrofy, která se udála nedaleko Blovic. Dne 6. srpna 1890 krátce před půlnocí vykolejil v bouři osobní vlak při přejezdu viaduktu nad Seteckým potokem u obce Zdemyslice. Část vlaku sjela do velice rozvodněného potoka a členové hasičského sboru obětavě pomáhali při záchraně cestujících a jejich majetku. Za tuto činnost dostal sbor pochvalné uznání ředitelství státních drah v Plzni a peněžitou odměnu 30 zl. č. r.
Sbor dobrovolných hasičů v Blovicích byl na svou dobu poměrně dobře vybaven. Ze všech dřívějších záznamů je patrné, že pracovníci sboru se pečlivě starali o to, aby po technické stránce byl sbor na výši své doby. Hned po založení dostal od blovické obce čtyřkolovou stříkačku. S tímto vybavením nebyli členové spokojeni. Další usilovnou prací a sháněním peněžních prostředků se sbor domohl, že již v roce 1918 měl ruční čtyřkolové stříkačky tři a kromě toho ještě přenosnou ruční stříkačku tzv. „berlovku“. Druhou čtyřkolovou stříkačku zakoupil sbor za vydatné pomoci obce v roce 1885. Byla zakoupena 9. května 1885 od firmy J. Hollman z Plzně za 750 zl. r. m. V roce 1910 byla zakoupena ruční přenosná stříkačka „berlovka“. Za zmínku jistě stojí snahy sboru o zakoupení parní stříkačky, které dokazují, jak pokrokoví byli jeho členové. Již v roce 1902 bylo vážně jednáno s firmou R. A. Smekal, Praha o koupi parní stříkačky. Tato stříkačka byla podle zachovaných písemností nabízena za 2 900 zl. r. č. a sestávala z parního kotle, parního stroje a z mosazného jednocylindrového čerpadla. K vývinu páry o tlaku 4 atm. bylo zapotřebí 12-15 minut a dostřik této stříkačky činil 35-40 metrů. Protože okresní výbor s koupí parní stříkačky nesouhlasil, zakoupil sbor ze svých vlastních prostředků v květnu roku 1911 další, to je třetí čtyřkolovou dvouproudní stříkačku s navijákem za 2 400 K právě od firmy R. A. Smekal v Praze, s kterou předtím vyjednával koupi parní stříkačky. Sbor pečoval i o další technické vybavení a pravidelně ke všem strojům přikupoval hadice i ostatní potřebnou výzbroj.
V 80. letech začínají vznikat dobrovolné hasičské sbory a s tím se pojí potřeba součinnosti sborů. Za tímto účelem vznikají hasičské župy. Plzeňská župa byla ustavena v roce 1883 a na první valné hromadě byl zvolen výkonný výbor. Blovický hasičský sbor se stává členem této župy dnem 14. 4. 1885 ve které setrvává do roku 1899. V roce 1895 vzniká díky neovladatelnosti velké župy a osobními neshodami Podkokšínská – Blovická župa.
Činnost sboru v teoretické i praktické přípravě byla hned od počátku veliká. Pravidelně dvakrát týdně se konal výcvik činných členů sboru na cvičišti, které bylo na bývalém tržišti. (Dnes tvoří tržiště část sportovního stadionu Sokola). Zde bylo vybudováno dvoupatrové leziště pro cvičení s žebříky. Brzo po ustavení sboru se konala dvě veřejná cvičení a činnost sboru vyvrcholila zvláště v letech 1907 a 1912, kdy bylo oslavováno 25. a 30. výročí jeho založení.
Oslava 25 let trvání sboru byla velikou slavností, při níž probíhala v Blovicích ve dnech 29., 30. a 31. srpna župní hasičská vzdělávací škola, ve které přednášeli významní pracovníci Zemské ústřední jednotky hasičstva království českého: Jak. Al. Jindra, Eduard Neuman a JUC Jindřich Michálek.
V době svého 25. a 30. výročí měl sbor 36 činných a 74 přispívajících členů. Kromě různých funkcionářů je třeba vzpomenout osobu Josefa Hofrichtera, který od založení sboru svědomitě vykonával funkci trubače. Pamětníci dlouho vzpomínali na typickou postavu blovického hasičstva jak svou trubkou – harcovkou svolávala hasiče při poplachu nebo na cvičení.
Skoro každý rok sehrál Sbor dobrovolných hasičů nějaké divadelní představení. Z nich je třeba jmenovat především ta, která povzbuzovala k národnímu cítění a setkala se s velkým ohlasem u obecenstva. Takovým představením byl kupříkladu Šamberkův „Karel Havlíček Borovský“. Divadlem si opatřoval sbor peníze, a to nejen pro sebe, ale i pro postižené při požárech. O tom svědčí představení „Domov a víra“, které bylo sehráno 4. a 5. května a jeho čistý výtěžek 246, 72 korun byl věnován ve prospěch pohořelých ve Vlčicích.
Ušlechtilý ideál hasičstva-pomáhat v nouzi svým bližním, se projevil po vypuknutí první větové války. Sbor dobrovolných hasičů v Blovicích se na své schůzi dne 1. srpna 1914 jednomyslně usnáší, aby byl zaslán městskému úřadu přípis, podle kterého se členové sboru, kteří zůstali doma, nabízejí, že vypomohou v polních pracích těm rodinám, jejichž příslušníci narukovali. Toto usnesení bylo také v mnoha případech splněno. Dalším záslužným činem sboru bylo zřízení fondu pro vdovy a sirotky po padlých vojínech-hasičích. Tento fond byl založen 30. ledna 1916 se základem 50 korun. Když byl v roce 1923 odevzdán svému účelu, obnášel 1.136,90 Kč.

 

Informace o historii sboru vycházejí z vydané publikace u příležitosti výročí 120 let 1882-2002.
Celá brožura je ke stažení ve formátu PDF (3.1 MB) 120let SDH Blovice